Mala pomoć prijatelja

21. September 2016.


Reportaža o Srbiji u češkom časopisu TRAVEL DIGEST sa 25 fotografija

2. July 2016.

TD_03_2016_well_srbsko

Srbsko

tak, jak ho určitě

neznáte

Vynikající srbský fotograf Dragoljub

Zamurović poskytl naší redakci

výběr ze své mnohaleté práce, při níž

dokumentoval vizuální podobu své země.

Srbsko rozhodně stojí za návštěvu.

Napsal Pavel Vondráček

Srbsko jsem poprvé spatřil v Rumunsku. Přesněji na vápencovém kopci vysoko nad Dunajem. Za mnou byla česká vesnice Svatá Helena, pode mnou obrovitá řeka a přede mnou zelené chomáče bukových lesů rostoucích na strmých skalách tvořících srbský břeh.

Bylo to na počátku devadesátých let a v té zemi naproti se odehrávala občanská válka. Tehdejší Jugoslávie se pomalu drolila – vzniklo Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie a nakonec Kosovo. Jádro kdysi velké země se scvrklo na samotné Srbsko, s předimenzovaným Bělehradem a s pověstí extrémně nacionalistické společnosti.

Nebyl tam důvod jezdit, času bylo málo a připadalo mi, že nástupnické státy jsou atraktivnější, bohatší na památky a že i jejich obyvatelstvo je příjemnější. Určitou roli v tom sehrál i fakt, že Srbové byli vnímáni Evropou jako hlavní viníci balkánských konfliktů: zatlačeni touto pověstí do duševního kouta se v hovorech s cizinci pod tlakem radikalizovali, a ačkoliv často nechtěli, bránili svou zemi i v případech, kdy to smysl nemělo. Vše vyvrcholilo v roce 1999, kdy NATO pod vedením Američanů bombarovalo Miloševičovo Srbsko.

Stál jsem od té doby několikrát na té banátské skále a hleděl přes Dunaj do Srbska a pocítil nutkání se tam konečně vypravit. Poprvé to bylo před deseti lety, kdy jsem vyrazil na každoroční festival balkánské dechovky, do malého města jménem Guča, sto kilometrů na jih od Bělehradu. A bylo to úchvatné. Desítky tisíc mladých lidí tančilo do ďábelského rytmu řvoucích trumpet, městečkem procházely cikánské kapely a s extatickou energií vyhrávaly v barech, hospodách a večer na zaplněném stadionu. Všude bylo narváno, tančilo se a zpívalo, grilovalo se jehněčí, v kameninových nádobách dopékalo vepřové a pivo a pálenka rakija tekla doslova – i když je to omleté spojení – proudem. Byla to exploze energie.

Tahle země je prostě jiná, na Evropu možná příliš divoká, extrémně hrdá a odlišná v mnoha detailech. Ženy se zde neoblékají střídmě, ale naopak vyzývavě, hudební vkus se zásadně liší od našeho, žije se spíše na ulici v předzahrádkách než uvnitř, místo hokeje a fotbalu se zde zaníceně fandí tenisu a basketbalu. Novak Džokovič je národní hrdina a síťové koše jsou na každém druhém rohu. Temperamentně se diskutuje o politice, i ta nejmenší vesnice má několik navzájem si konkurujících obchodů a návštěva pravoslavného kostela je někde stále společenskou nutností. Kuchyně i hudba neskrývají turecké vlivy a místo piva se pije víno. Srbsko na mne při první návštěvě, ač tehdy ještě pod vlivem ekonomického em- barga, působilo jako nezvykle energická země.

Při další návštěvě jsem se potloukal po parkově upravené bělehradské pevnosti Kalemegdan strážící na vysokém útesu soutok Dunaje a obdobně mohutné řeky Sávy. Na jedné promenádě v parku byla tehdy výstava srbského fotografa Dragoljuba Zamuroviče.

Velkoformátové fotografie ukazovaly srbský všední život: mnohé nebylo foceno nejen z úrovně člověka, ale především z výšky, neboť Zamurovič létá nad svou zemí v motorovém rogalu a fotí a fotí.

Byl jsem naprosto unesen. Před mýma očima se objevila barevná země, zabydlená rozdílnými lidmi. Venkovani v srbské Vojvodině sklízejí lány pálivé papriky, ovce se pasou ve skalnatých horách i v nížinách, stadiony jsou narvané k prasknutí, basketbal se hraje na prašné návsi, lidé se pomazávají v černém léčivém bahně, srbští venkované kouří dýmku v kraji zvaném Sandžak, muž vede koně v přes rozkvetlý broskvový háj, církevní procesí kráčí k pravoslavnému klášteru, noční bar se houpe na Dunaji … byl to velký vizuální zážitek. Tyto snímky mne donutily k tomu, abych poznal Srbsko z jiné strany. Několikrát jsem to udělal a mohu napsat, že snímky Dragoljuba Zamuroviče nelžou. Srbsko je opravdu takové: barevné, temperamentní, s divokou přírodou, tepajícími městy a extrémně vstřícnými lidmi.

Před měsícem jsem jednoho z největších srbských fotografů oslovil se žádostí o poskytnutí snímků. Ochotně souhlasil a poslal stovky svých podařených prací. Vybrali jsme jich 21, po jejichž prohlédnutí se uděláte představu, jak Srbsko vizuálně vypadá.

Dnes, kdy se omezují možnosti, kam se vydat na cesty, protože mnoho zemí známého světa pomalu zavírá brány, ať už vlastním přičiněním, nebo pod tlakem konfliktů, je Srbsko skvělou alternativou k poznání neznámé země. Tento „Nepál Evropy“ je překvapujícím způsobem příjemný, bezpečný, kultivovaný a ve srovnání s Prahou i cenově výhodný.

Zkuste Srbsko. Nebudete litovat. Navštivte Bělehrad, moderní pulsující město s úžasnou kulinářskou ulicí Skadarska, středověké kláštery v oblasti Fruška Gora, největší vojenskou pevnost v Evropě – Petrovaradín v Novém Sadu, Topolu – místo, kde jsou pohřbeni srbští králové z dynastie Karaďorďevičů, vinice v okolí města Sremski Karlovci, soutěsku Železná vrata na hranici s Rumunskem, nebo půvabnou Vovodinu ma hranicích s Maďarskem. Srbsko je blízko – autem za 10 hodin po dálnici přes Budapešť, nebo za dvě hodiny letadlem s Air Serbia přímým letem z Prahy. Ideální doba na návštěvu je léto a podzim. Čím dříve, tím lépe, než Srbsko objeví davy lidí.

 

ФОТО-МОНОГРАФИЈА “МОЈ БЕОГРАД” Драгољуба Замуровића

28. November 2013.

 

Na 58. Međunarodnom sajmu knjiga u Beogradu stručni žiri ULUPUDS-a i Beogradskog sajma odabrao je najbolju foto-monografiju na Sajmu knjiga 2013. godine i dodelio nagradu Dragoljubu Zamuroviću za foto-monografiju „Moj Beograd“. Jednoglasnu odluku je doneo žiri čiji je predsednik David Vartabedijan, član slikarsko-grafičke sekcije ULUPUDS-a, i članovi Svetlana Jovičić iz Sekcije za teoriju, kritiku i istoriju primenjene umetnosti i Vukica Mikača iz Sekcije umetničke fotografije. „Dok Zamurović radi i pravi ovakva dela mi imamo lak zadatak pošto je ubedljivo najbolji“, istakla je Vukica Mikača.

„Žiri je jednoglasno odlučio da se ova monografija nagradi, zbog jedinstvenog pristupa, sklada i poštovanja svih vrsta umetnosti koje su sublimirane u vrhunski zapis sa terena. Ovo je Beograd koji niko do sada nije video, zato smo veoma zahvalni ovom umetniku. Žiri se ni u jednom trenutku nije dvoumio“, rekla je Svetlana Jovičić. Dragoljub Zamurović je zahvalio žiriju i svim prisutnima koji su ulepšali sam čin dodele nagrada i toplo preporučio svima da pogledaju foto-monografiju i uživaju u Beogradu koji do sada nisu videli.

 

Pogledajte deo foto-monografije MOJ BEOGRAD

 

 

 

ФОТО-МОНОГРАФИЈА “СРБИЈА” Драгољуба Замуровића

14. November 2013.

 

 

 

 

 

 

ИЗЛОЖБА У ЛОНДОНУ

14. December 2012.

 

Serbia: geographical wonder in the Balkans

October 25, 2013

 

IMG_5441

Dragoljub Zamurović

Photographic exhibition

Serbia: geographical wonder in the Balkans

Royal Geographical Society London, SW7 2AR

24 October 2013

The exhibition will be opened until Saturday, 2 November 11am – 4pm

Opening hours during a week: 10 am – 5pm

The exhibition was officially opened last night by HRH Princess Katarina Karadjordjević De Silva.  HE Mr Ognjen Pribićević Ambassador of Serbia was presented to the Serbian community for the first time, just after a few days from his arrival as Ambassador to the UK, and it was his first appearance where he addressed the Serbian audience. The third speaker was Andrew Ward from MPR Network, PR representative of the Serbia Tourism’s. He talked passionately about Serbia and its marvellous geographical wonders, about Belgrade, history and tradition and possibilities to travel and visit places which left deep impression on him and his guests’ colleagues journalists. Serbia Tourism supported the exhibition partly and provided information material which was collected by the visitors with a great interest. Many people expressed their wish to visit Serbia and to travel to this places which Dragoljub Zamurovic presented so attractively on his photographs.

Among the other distinguished guests were HE Mr Mujezinovic Ambassador of Bosnia and Herzegovina with Mrs Mujezinovic, admiring artistic skills of Zamurovic.  Also, Mr Jamshed Safarov, The First Chancellor at the Uzbekistan Embassy, Mrs Vladica Delic, Chair of the Serbian Society, Rev. Milun Kostic, our former head of St Sava Church in London and now retired but very actively supports the Serbian events. Among the guests were Mrs  Sanja Stefanovic, a pianist and Mr Darko Djordjevic, tenor from the National Theatre in Belgrade, who will perform at the  BISER concert today at the University Women’s Club in Mayfair, in Pro Art & CO organisation, Horatio Morgan and Patricia Licht from LBHF Cavsa, Community Organisations Network, many musicians and people from arts and cultural fields.

This is a major exhibition showing 50 selected photographs by Dragoljub Zamurović exposed at the most appropriate place in London, the Royal Geographical Society. The organiser was Vesna Petković from Pro Art &Co. Once again Pro Art & CO presented the beauty and exclusivity of Serbia, its landscapes, traditional life, the nature and of course, its people. The photographs are for sale, signed digi-graphics printed in limited edition of 10 images.

Introduction: Vesna Petkovic